Is a Ivi dvě nejcáklejší autorky světa!!!

2.kapitola

"Co to sakra mělo znamenat?" rozkřikl se Sirius a rozhlížel se kolem sebe.

"To by mě taky zajímalo..." odvětil James a držel si ehm zadní část těla. Lily se rozhodla, že dál ztrácet čas s těmi pitomci evidentně nemá smysl a vydala se na hodinu lektvarů, které vždy patřily mezi její oblibené předměty a proto o ně nechtěla za žádnou cenu přijít. Jak tak šla potkávala samé neznámé lidi a začalo jí to být malinko podezřelé, nakonec si ale řekla že by bylo naivní myslet si že zná všechny spolužáky z Bradavic a tak šla dál... Chybělo jí sejít ještě dvoje schody a v tom zazvonilo. No co Křiklan mi to odpustí, řekla si Lily a zrychlila. Před dveřmi se na chvíli zastavila aby popadla dech, pak zaklepala a bez vyzvání vstoupila.

"Pane profeso..." začala Lily, ale když se podívala na osobu před sebou nemohla uvěřit svým očím. Poznala ho okamžitě, ale co je to za nesmysl? Vždyť když ho včera viděla bylo mu šestnáct a teď vypadá na takových pětatřicet! A všichni ti co seděli ve třídě jí taky nebyli povědomí až na Pottera!!! Zamířila k němu a ignorovala všechny zvědavé pohledy, které na ni upírali. Zvláštní Potter si jí vůbec nevšiml stále něco zaujatě opisoval a nezdálo se že by mu celá situace připadala nějak divná.

" Ty Harry podívej jde k nám nějaká kočka." šťouchl do Pottera nějaký zrzek, který vedle něj seděl. Proč mu jako říká Harry? divila se Lily, ale jako by nic šla dál. V tom se otevřely dveře a dovnitř vletěl celý rudý James Potter a Sirius Black.

"Merline,pomoz to néééééééééééé." vykřikl Snape a zhroutil se. S hlasitou ránou dopadl a se zavřenýma očima zůstal ležet na podlaze. Harry konečně zvedl hlavu a a málem ho následoval....

                           Konec

Hele lidi je to krátký já vím, ale prostě už nemám náladu .... Pá Is :-)