Is a Ivi dvě nejcáklejší autorky světa!!!

,,Ivi!" a to jsme se ve škole učili, že v lese se nekřičí. Bylo poslední na co Is pomyslela.

,,Ano?" dívka s havraními vlasy zastavila a zabořila do Is své modré oči.

,,Jmenuju se Is."

Teď zas Ivi koukala jak vyvoraná myš. Vypadalo to vážně komicky.

,,Teda..." zmohla se nakonec a pomalu došla k Is ,,Ty...já..."

,,Myslím že jo." kývla hlavou Is.

,,Super!" zavýskla Ivi a nečekaně Is objala.

,,C-co?"

,,No, nejsem tu sama s neznámou holkou! A obě nejsme ve svým pokoji? A jsme spolu! No není to skvělý?" jásala dál Ivi.

,,Vidím že jsi optimista.Ale co teď?" zapochybovala Is a teď i s novo-nalezenou kamarádkou Ivi kráčeli neznámým lesem.

,,Teďka nějak najdeme cestu ven." odpověděla ji pohotově Ivi a dál si razila cestu tajuplným lesem.

Po několika hodinách bloudění a povídání se obě dívky svalili na kořeny nějaké stromu. Is jen hlesla.

,,To je sice hezký, že jsme se o sobě dozvěděli všechno co víme přes icq, ale takhle už to dál nejde."

,,Máš pravdu, ale co máme podle tebe podniknout?" dala Is konečně po dlouhé době za pravdu Ivi a nervózně pochodovala sem a tam.

,,No..." Is nedopověděla protože země se zatřásla. Podívala se na Ivi, která zbledla, takže teď vypadala jako upír.

Pak se na sebe obě podívali a jako na povel zařvaly :

,,Zdrhej!!!"

Is a Ivi vzali nohy na ramena...

Udýchané se po pár metrech zastavili. V tom jim nad hlavou proletěl šíp. Když se ale otočili, nikdo za nimi nebyl.

,,Co to bylo?" zeptala se s obtížemi Ivi.

,,To já nevím, ale jedno je jisté, zemětřesení to rozhodně nebylo." přemýšlela Is.

,,Kdo jste a co chcete?" zaburácel najednou za dívkami nějaký hluboký mužský hlas.

Ivi nadskočila a málem spadla na Is, která se polekaně opřela o nedaleký strom. Poté se obě dvě zadívali na odkud pocházející hlas.

,,Sakra!" zaklela Ivi.

,,No to se mi snad zdá." polkla Is

,,To mi povídej, v tom případě nejseš sama." odsekla Ivi a zadívala se na stádo rozzuřených kentaurů.

,,Tak odpovíte nám?" dožadoval se ten kentaur, který je zprve tak vyděsil.

,,No...my jsme asi zabloudili." dala dohromady větu Is.

,,Zabloudili?" prohlásil nevěřícně další kentaur, který ale v ruce držel luk s šípy.

,,To vy jste na nás střelil ten šíp!" vykřikla Ivi.

,,Kdo jinej?" odsekl ji v odpovědi kentaur ,,Jediný já jsem takhle dobrej." dodal jakoby pyšně.

,,Jak můžete zabloudit v Zapovězeným lese?Studenti do něho mají přísně zakázáno chodit!" zamračil se ten první kentaur.

,,Zapovězený les?" řekli nevěříčně obě najednou.

,,Ano." přitakal kentaur a než se obě na něco zmohli zamával svým rohem a obě se s tichým puf přemýstili...

...přímo do kanceláře ředitele Dippeta.

,,Kdo jste?" byla jeho první reakce.

Ivi si jen povzdechla zatímco Is pohotově zareagovala.

,,My nejsme z tohoto světa, víte? Nějakou náhodou jsme se tu objevili, teda uprostřed lesa..."

,,Aha...myslím že za tohle může čas. S časem se ale můžete vrátit přesně za rok na stejném místě jako jste se objevili." pokýval hlavou muž, který seděl vedle stolu. Měl douhé bílé vousy a přes půlměsíčkové brýle na ně pomrkávali lišácké pomněnkové oči.

,,Do řiti! Co teď?" zazoufala Ivi.

,,No co? Budeme, hádám-li dobře v Bradavicích." odpověděla pohotově Is, která si zvykla na pravdu.

,,Ano...máte pravdu slečno..."

,,Isabella Green."

,,A slečna...?"

,,Vivienne "

,,A teď budete přímo tady zařazeni Moudrým kloboukem do koleje. Myslím, že víte o co jde, že?" zasmál se falšovaně Dippet.

,,Ano." zamumlala v odpovědi Ivi.

,,A co věci? Hůlky..." začala řešit Is.

,,O to se zítra postaráme slečno." usmál se Brumbál.

Ivi jen sledovala, jak na hlavu její kamarádky dosedá klobouk.

Po chvíli ticha klobouk vykřikl:

Muhehe, to jsem to usekla dobře co? Vaše další cáklá Ivi x)